Slideshow Photo 1
Slideshow Photo 2
Slideshow Photo 3
Slideshow Photo 4

O metodě pilates

Většina z nás chce dělat něco pro své zdraví a pro to, abychom měli správné držení těla a správně dýchali. Ale vlastně ani nevíme, co si pod těmito výrazy představit. Instrukce ke správnému postoji mohou mít několik podob, i to, jak správně dýchat. Ještě nedávno panovala představa o správném postoji se zataženými hýžděmi, lopatkami staženými k sobě, s břichem vtaženým dovnitř a vyplou hrudí. Na józe se také pracuje se správným dechem, který je veden do břicha. Některé informace o tom, co je správné si mohou až protiřečit. Může to být způsobeno i tím, že pojem “správné dýchání” se používá v různých dechových technikách. Jógu bychom mohli chápat jako cvičení založené na meditaci. Pilates se zaměřuje na práci se svaly a dechem, aby mezi nimi došlo ke spojení, které ovládáme a uvědomujeme si ho.

Každé cvičení by mělo tvarovat postavu, zpevňovat svaly, zlepšovat koordinaci i flexibilitu. Protože metoda Pilates vychází z principů anatomie lidského těla a biomechaniky pohybu, přichází s velice přesným návodem na to, jak docílit rovného vzpřímeného postoje. Naše tělo je vytvořeno k pohybu a ke správnému fungování pohyb potřebuje. Kvůli pohodlnému životnímu stylu a sedavému zaměstnání bývají některé svalové skupiny oslabené, ale k rovnému držení těla jsou nezbytné. Pilates cviky se právě na tyto svalové skupiny zaměřují a cíleně je posilují. To však ještě nestačí. Držení těla je třeba si uvědomovat, osvojit si ho a kontrolovat.

Při rovném postoji si naše páteř zachovává svůj přirozený esovitý tvar, který se v Pilates nazývá neutrální postavení páteře. Krční, hrudní, bederní i křížová část páteře by měla zůstat ve svém fyziologickém zakřivení a to ve všech pozicích při cvičení. U nováčků bývá například překvapením, že v leže na zádech zůstává pod pasem malý tunýlek, který koresponduje s přirozeným lordotickým zakřivením páteře kolem pasu. Síla břicha ve cvičení Pilates nestlačuje bedra do podložky, naopak by měla být schopná udržet páteř v co největším natažení, tak jak to odpovídá vzpřímenému postoji. Jen tak je možné posílit hluboké svaly břicha a zad, aktivně zapojit dýchací svaly a svaly pánevního dna. Právě tyto svaly pomáhají k ideální funkčnosti vnitřních orgánů a vedou k vzpřímenému postoji bez zbytečného napětí a přetěžování.

Správné dýchání v Pilates se nazývá laterální. To jde ruku v ruce se správným držením těla, protože právě používání hlubokého dechu, nám aktivuje hluboké svaly břicha a zad, které nám zajištují vzpřímeny postoj.

Při laterálním dýchání do hrudníku zůstává břicho stále aktivní, vtažené dovnitř. Hrudník se s nádechem otevírá do stran, při výdechu se stahuje, zmenšuje svůj obvod a nechává se klesnout dolů. Tato technika dechu vrací dýchacím svalům jejich funkčnost. Schopnost hlubokého výdechu a proti tomu zapojeni svalů pánevního dna jsou specifické znaky Pilates cviků. Pokud se při dýchání zvedá nebo povoluje břicho, nemůže být aktivní svalstvo pánevního dna a celého středu. Břišní stěna tím neposkytuje bederní páteři potřebnou oporu a to může způsobovat bolesti zad. Pilates nás učí nás chápat své tělo jako celek, vnímat ho a komunikovat s ním.

Mezi lektory Pilates existují dva tábory. Zastánci tradičního způsobu výuky, tak jak jej učil Joseph Hubertus Pilates a ti co podporují inovaci.

Způsob tradiční výuky je svižnější a silovějšího charakteru. Víc připomíná cviky z gymnastiky, taneční průpravy, někdy se používá i hudba. Lektor často většinu hodiny sám předcvičuje a nezabývá se opravou svých klientů. Spousta z 34 cviků z klasické pilates sestavy na podložce, kterou Pilates sestavil jen pro zkušené cvičence, je pro běžnou netrénovanou veřejnost neproveditelná a může být i nebezpečná.

Cvičení na podložce nebylo autorovou prioritou při sestavování svého programu, ale těší se velké oblibě. Hlavně díky své snadné dostupnosti oproti cvičení na strojích. Vzniká potřeba Pilates cviky inovovat. Moderní pojetí Pilates vychází z principů, které hlásal Joseph Hubertus Pilates a navíc čerpá poznatky z fyzioterapie a rehabilitace. Připomíná spíš cvičení zdravotní. Zaměřuje se hlavně na stabilitu trupu, hledání opozice pro vykonávaný pohyb, spojení pohybu paže, dechu a lopatky, klade důraz na neutrální postavení páteře a pánve. Bohužel často se u klientů, kteří se poprvé setkají s pilates cvikama zaměřené na hluboké vnitřní svaly neděje vůbec nic. Je to technika, která není tak jednoduchá jak by se mohlo zdát. Pochopení smyslu práce s hlubokými svaly trupu a proč právě tímto způsobem, přichází až postupem času, až jsme schopní si drobné nuance ve svém těle uvědomovat a přenést si je do dalších cviků i běžného života.

Joseph Hubertus Pilates se narodil r. 1880 v Dusseldorfu a zemřel r. 1967 v New Yorku. Základy svého cvičebního programu vytvořil během I. světové války. Zájem o jeho metodu z řad široké veřejnosti přichází v 50. letech v Americe, po té co se se nejdříve rozšířila mezi tanečníky a sportovce, kteří jí začali sami vyučovat. Principů, které Pilates prosazoval, si po jeho smrti všimli také někteří fyzioterapeuté a lékaři a obohatili původní myšlenky o nové poznatky. Přiklonili se k modifikaci klasické pilatovy sestavy a tak vzniká nový směr i výklad tohoto cvičení. Upřednostňuje spíš zdravotní zásady než sportovní výkon nebo dokonalost tanečního provedení. Respektování zdravotních zásad neznamená, že by toto cvičení nemohlo oslovit zkušeného klienta, sportovce nebo tanečníka, který se pravidelně různými druhy pohybových aktivit zabývá a je fyzicky fit a v kondici. Právě ti velice rychle objevují v nesilovém provedení pohybu, který často v jiné formě znají, nové dimenze a obohacení pro své zaměření.

Výuka Pilates rozdělená na začátečníky a pokročilé není nijak zásadní. Každý na lekci může pod instrukcemi zkušeného lektora pracovat podle svých možností a připravenosti a vnímavosti k detailům, svých zkušeností s pohybem a vlastním tělem. Čím lépe je klient fyzicky i koordinačně zdatný, tím kvalitněji a intenzivněji může daný cvik provést a pochopit jeho přínos pro své tělo. Kdežto u začátečníka dochází nejdříve jen k jeho napodobování.

Jestliže jste se rozhodli přijít na Pilates buď jako začátečník, nebo už zkušenosti s Pilates nebo s jiným podobným cvičením máte, a rozhodujete se pro Vaše Pilates studio, je dobré spíš než výběr hodin podle pokročilosti, zvážit dostupnost místa a časové možnosti a lekcí se účastnit pokud možno pravidelně, alespoň jednou týdně. Věřte, že se zlepší Vaše držení těla, ohebnost, koordinace, zbavíte se bolestí způsobené přetížením nebo oslabením svalů a podaří se Vám odstranit některé ze špatných pohybových stereotypů a že pravidelné cvičení přispěje k Vaší celkové pohodě.

 

Jedna z Pilatových myšlenek, která zůstává stále platná:

"Zanedbané tělo si vyžádá svou daň i s úroky."

 

Šest principů, na kterých Pilates postavil svou metodu s původním názvem Contrologie:

  1. soustředěnost na pohyb
  2. plynulost pohybu
  3. řízený pohyb
  4. pohyb vycházející ze středu
  5. přesnost pohybu
  6. dýchání